Aktuality

Modelové situace týkající se novely zákona o zaměstnanosti a jejich řešení

Akční spolek nezaměstnaných (ASN) a Evropský institut pro veřejné otázky (EIVO) vypracovaly stanovisko k novele zákona o zaměstnanosti, kterou předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR do parlamentního projednání. Přinášíme reakci MPSV na toto stanovisko.

Tvrzení ASN a EIVO: Kvůli povinnému vykonávání veřejně prospěšných prací občan ztratí podporu v nezaměstnanosti.
Občan evidovaný jako uchazeč o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti po povinném nástupu na veřejně prospěšné práce (VPP) na několik hodin týdně ztratí kvůli nepatrnému příjmu nárok na podporu v nezaměstnanosti (podle platného ustanovení minulé novely zákona o zaměstnanosti) a ocitne se bez prostředků, a to výhradně kvůli výkonu VPP požadovaných Úřadem práce ČR podle navrhovaného § 20 odst. 3.

Reakce MPSV:
Uchazeč o zaměstnání, který přijme veřejně prospěšné práce, se stane zaměstnancem v pracovním poměru. V případě, že jeho měsíční příjem z tohoto pracovního poměru nepřesáhne polovinu minimální mzdy, zůstane i nadále veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, po tuto dobu se mu zastaví výplata podpory v nezaměstnanosti. Jedině tehdy, pokud by jeho měsíční příjem měl přesáhnout polovinu minimální mzdy, bylo by jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ukončeno. Po skončení takového zaměstnání by se opět mohl stát uchazečem o zaměstnání, a pokud by splnil zákonné podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, bude mu podpora přiznána. Nelze tedy souhlasit s tím, že zůstane zcela bez prostředků. Uchazeč o zaměstnání může rovněž požádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi.

Tvrzení ASN a EIVO: Občan nemůže nastoupit do skutečného zaměstnání kvůli výkonu veřejně prospěšných prací.
Občan pracující na VPP podle navrhovaného § 20 odst. 3 po nastoupení do skutečného zaměstnání ztratí na půl roku možnost zaevidovat se jako uchazeč o zaměstnání kvůli navrhovanému § 25 odst. 8. Opustil by totiž „vhodné zaměstnání“ zprostředkované Úřadem práce ČR a šest měsíců by nemohl být uznán jako nezaměstnaný.

Reakce MPSV:
Skončení pracovního poměru na veřejně prospěšných pracích z důvodu nástupu do zaměstnání na stanovenou týdenní pracovní dobu lze považovat za vážný důvod podle § 5 písm. c) bod 7. Toto ukončení nebude mít vliv na opětovné zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Tvrzení ASN a EIVO: Pokud bude občanovi zprostředkováno zaměstnání, nebude moci nastoupit do jiného zaměstnání.
Podle navrhovaného § 25 odst. 8 by totiž opustil „vhodné zaměstnání“ zprostředkované Úřadem práce ČR a šest měsíců by nemohl být uznán jako nezaměstnaný.

Reakce MPSV:
Navrhovaná právní úprava má zamezit účelovému jednání těch uchazečů o zaměstnání, kteří sice nastoupí do zprostředkovaného zaměstnání, ale po krátké době toto zaměstnání bez vážného důvodu sami ukončí. Zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR není vnuceným zaměstnáním, ale vhodným zaměstnáním, a je na volbě uchazeče o zaměstnání, zda ho přijme, resp. zda má opravdový zájem řešit svou nezaměstnanost.

Tvrzení ASN a EIVO: Kvůli rekvalifikaci se občan může zadlužit.
Pokud si občan zvolí rekvalifikaci podle navrhovaného § 109a, ale před jejím úspěšným ukončením onemocní (stane se invalidním) nebo ji z jiných objektivních důvodů nedokončí, Úřad práce ČR rekvalifikaci neuhradí, a občanovi proto vznikne dluh.

Reakce MPSV:
Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání bude, tak jako je tomu dosud, zajišťovat krajská pobočka Úřadu práce ČR za podmínek sjednaných v dohodě s uchazečem o zaměstnání. Navrhované ustanovení § 109a zákona o zaměstnanosti nově umožňuje uchazeči o zaměstnání, aby si v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání zajistil rekvalifikaci sám podle vlastního uvážení. Dále se navrhuje, aby Úřad práce ČR mohl uhradit rekvalifikačnímu zařízení cenu zvolené rekvalifikace, pokud přispěje k uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. To lze jen za předpokladu jejího úspěšného ukončení. Je tedy zcela na zvážení a možnostech uchazeče o zaměstnání, zda při řešení své nezaměstnanosti tuto formu rekvalifikace využije.

Tvrzení ASN a EIVO: Občan má při veřejné službě pracovat na poloviční úvazek (20 hodin týdně), ale bude bez příjmu (podle navrhovaného § 30 odst. 2 písm. d).

Reakce MPSV:
Cílem navržené úpravy je motivovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu k řešení své situace. Bude-li mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude mu poskytována, a nebude tudíž bez příjmu. V případě, že nárok na podporu v nezaměstnanosti mít nebude, bude jeho aktivita v rámci veřejné služby zohledňována při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi.

Tvrzení ASN a EIVO: Občan má pracovat na plný úvazek (40 hodin týdně), ale bude nezaměstnaný.
Při souběhu dvou paragrafů (20 a 30) zákona o zaměstnanosti může nastat i situace, kdy občan bude pracovat na plný úvazek, ale přesto bude brán jako nezaměstnaný a bude nadále v hmotné nouzi. Navíc nebude moci nastoupit do plnohodnotného zaměstnání, protože by odmítl „vhodné zaměstnání“. Půl roku by poté nemohl být veden jako uchazeč o zaměstnání.

Reakce MPSV:
Popisovaná situace nemůže nastat, neboť by odporovala smyslu veřejně prospěšných prací i veřejné služby. Obojí má motivovat uchazeče k aktivnímu přístupu při řešení jejich situace a pomáhat jim při zachování nebo získání pracovních návyků tak, aby mohli najít uplatnění na trhu práce. K tomu je rovněž potřeba ponechat uchazeči o zaměstnání určitý časový prostor pro hledání a zprostředkování plnohodnotného zaměstnání. Nástup do plnohodnotného zaměstnání bude opět považován za vážný důvod pro ukončení pracovního poměru v rámci veřejně prospěšných prací.

Autor: MPSV